O rozloze obce se dovídáme ze zápisu v kronice z roku 1952 následující: Obec Louky se rozkládá na území 983 ha , z toho 405 ha tvoří role, 335 ha - lesy, 62 ha - rybníky, pastviny - 49 ha, 30 ha - zahrady, 12 ha - zastavěná plocha, 22 ha - neplodné, 68 – jiné plochy. Asi 1/3 ploch tvoří lesy, na kempách pojmenované Grodziszcz. Podle staré legendy tudy vedla chodba do Těšína.
Polohou jsou Louky nížina nacházející se ve výšce 251 m/n.m.
Pahorkovitá část má název Kempy – Kępy (kopeček), západní část Paseky – Pasieki, Stonavský – Na Stonawskim, Podjedlí- Podjedle s kotlinou Nivčok (Niwczok). K severu vedla Nová Kolonie - skupina rodinných domů vybudována v letech 1921-1925.
U dráhy směrem na Stonavu se nacházelo Polenčí – Połęcze. S Darkovem sousedí Stovky pojmenované podle rybníků. Od Fryštátu Předevsí (Przedewsie). Na Dole byla pojmenována další skupina domků. Střed obce nejhustěji obydlen a zastavěn.
Název
Obecní kronikář uvádí v r. 1952 všechny známé názvy obce, které vznikly vývojem slezsko-těšínského dialektu: Łyngi, Łengi, Łynki, Łęki a německý název: Lonkau. Po rozdělení Těšínského Slezska v roce 1921 (po vojenském česko-polském konfliktu o hranice) je název čistě polský Łąki nad Olzą (český ekvivalent je Louky nad Olzou). V roce 1962 se jméno řeky přejmenovává na Olši a obec od té doby nese název Louky nad Olší.
Samotný název řeky Olše pochází z praslovanského Oliga - Olidza – Oldza – Olza - znamená to vlhkost, průtok, vodu.
Nejstarší zápis o existenci obce: 1447 , původní rozloha: 1084 ha, od 1921 – 984 ha
Pozůstalost : Kostel sv. Barbory z r. 1818 – nové baroko
Stejně jako jiným obcím, ani Loukám nad Olší nechyběla sociální vybavenost. Louky se rozvíjely svým vlastním tempem až do rozhodnutí o zahájení těžby a likvidacii obce ve prospěch černého zlata.
Ve vesnici fungovaly 2 školy. První byla založena polská škola (1876), jelikož většina obyvatelstva byla polské národnosti. V roce 1921 byla ministerstvem školství povolena česká státní menšinová škola.
Pro občany se zde nacházelo zdravotní středisko, požární zbrojnice, pošta. Obec řídila rada obce z MNV (Městský národní výbor). Vesničané měli k dispozici obchod smíšeného zboží, obchod s textilem, 2 hospody (u Gemrota a Pieczonki). O kulturní vyžití loučán se postaralo kino Radost, společenský sál, kde se konaly slavnosti, plesy; a také hřiště pro fotbalové zápasy.
....příště představíme běžný život obyvatel.
.JPG)
